👋 5x levnější teplo

Solární panel, který nevyrábí elektřinu, ale protéká jím voda, která sbírá teplo ze slunce.

K poli termokolektorů je připojena velká vodní nádrž s izolací na hladině. Když slunce svítí, termokolektory ohřívají v nádrži vodu. V létě u hladiny až na 90 °C. Jde to pomalu, ale stejně pomalu pak voda chladne. Tím je denní teplo k dispozici i v noci nebo za týden, za měsíc. Díky této sezónní akumulaci je teplo z nejjasnějších dnů rozprostřeno do chladnějších částí roku a pokryje až 60 % roční potřeby tepla v síti dálkového vytápění.

Extrémně dobře zaizolovaná musí být raketová nádrž s extrémně drahým zkapalněným palivem. Solární teplárna má palivo zdarma a pracuje s jeho obrovskými přebytky. Vynikající ekonomiku solární teplárny zajišťují běžné stavební izolace.

Ano, jde o běžný systém letního vypnutí kotlů a prodloužení jejich životnosti, zimního přitápění k solárním ziskům a dosažení roční úspory až 60 % paliv díky zapojení solární energie a sezónní akumulaci solárního tepla do vody. To je zásadní pro přitápění biomasou. Zajistit pěstování jen 40 % původního potřebného množství představuje značný ekologický přínos a snížení palivových nákladů.

Vodu na čaj si vaříme na sporáku, nikdo ji neočekává v kohoutku, a chceme se bezpečně dotýkat radiátoru. Teplovody 90-110 °C jsou přežitkem fosilních paliv s vysokou energií hoření. Čím nižší teplota v trubkách, tím nižší tepelné ztráty a lepší ekonomika. Vyhláška požaduje teplotu vody v červeném kohoutku 45 °C až 60 °C. Solární teplárna pracuje s teplotami 72 °C až 76 °C. Od května do října (tedy již v topné sezóně) není voda solární teplárny se sezónní akumulací tepla dohřívána žádným palivem. Od listopadu do března slunce předehřívá vodu pro paliva, kterých je tak ročně uspořeno až 60 %. Zapojení solárního tepla umožňuje rychleji přejít z horkovodů a teplovodů na ekonomičtější nízkoteplotní sítě.

Není to podmínkou. Nasadit lze různé typy tepelných čerpadel výhodných jen při nízké ceně elektřiny, která je pohání, jako například v Dánsku noční elektřina z pobřežních větrných elektráren. Tepelné čerpadlo přečerpává v zimě zbytkové teplo z vodního zásobníku solární teplárny do tepelné sítě. Jde o doplňkový zdroj tepla pro zimní období s příspěvkem jen kolem 3 % roční potřeby tepla.

Ze stejného důvodu jako má Casablanca nejméně slunce v Maroku. Pořád je tam ale o 80 % více solární energie než v Aši nebo Chebu. Stejně tak Aš nebo Cheb mají o 10 % více solární energie než solární teplárny v Dánsku s 5x levnějším teplem. Solární teplárna v Aši nebo Chebu bude nejen o 10 % energeticky výkonnější než v Dánsku, bude i ukazovat, že co funguje v Aši nebo Chebu, bude jinde v ČR už jenom lepší.

Nejde o to, kolik co stojí, ale kolik to vydělá. Solární systém je stamilionová investice, která však vyrobí mnoho tepla za desítky milionů korun ročně bez palivových nákladů. Navíc je zvýhodněna investiční dotací z EU fondů, která pokryje až 70 % investičních nákladů. Díky tomu se solární teplárna rychle zaplatí se zajímavým ziskem.

Aš má ideální pozemek v majetku města, kde radnice již zvažuje instalovat agrofotovoltaiku. Cheb má ideální pozemky ve svém majetku pro Průmyslový park II, dále bývalý tankodrom v majetku Státního pozemkového úřadu, kde lze vybudovat energetické univerzitní pracoviště s demonstrační solární teplárnou jako veřejně prospěšnou stavbou a pozemek tak získat bezúplatným převodem, nebo Cheb může solární teplárnu vybudovat na svých pozemcích dříve plánované ZOO pro medvědy s výhodným jižním svahem, nebo na pozemcích Karlovarského kraje.

Termokolektory ze slunce využijí 75 % dopadající energie, zatímco fotosyntéza jen 1,5 %. Jeden hektar termokolektorů proto vyrobí za rok 50krát více energie, než kolik lze za rok získat z jednoho hektaru biomasy. Zábor jednoho hektaru pro solární teplárnu tedy ušetří zábor 50 jiných hektarů potravinářských plodin nebo lesa, na kterých bychom museli pěstovat biomasu, pokud bychom s ní chtěli zatopit se stejnou energií, jakou získáme ze stejné plochy termokolektorů. Půda pod kolektory navíc nezmizí, zůstává plná života a dál vsakuje vodu.

Požadujte od vaší radnice, aby založila energetické družstvo, kam můžete vstoupit s malým základním vkladem v řádu tisícikorun a sami si se sousedy schválit s jakým investorem do solární teplárny půjdete. V družstvu má ze zákona každý člen jeden hlas bez ohledu na výši vkladu. Váš hlas rozhoduje stejnou vahou jako hlas milionového investora, který malé vkladatele nemůže přehlasovat. Jestliže solární teplárna dokáže vyrobit teplo za 300 Kč/GJ, stanovte si cenu tepla o něco výš, například 500 Kč/GJ. Kdo bude v družstvu, rozdíl 200 Kč se mu vrátí jako dividenda, kdo do družstva nevstoupí bude platit plných 500 Kč/GJ, bude motivován teplem šetřit a vstoupit do družstva, které tak rychleji shromáždí potřebný investiční kapitál.

V roce 2012 bylo v Německu zapojeno do výroby energie 700 energetických družstev se 150 000 členy a v témže roce občanská družstva v Dánsku vlastnila pětinu instalované kapacity dánských větrných elektráren. V roce 2019 bylo v Dánsku v sektoru teplárenství 340 energetických družstev, což představuje 85 % všech dánských tepláren. První energetické družstvo v Česku založila v prosinci 2023 ekologická organizace Hnutí DUHA. Družstvo staví solární elektrárnu a připravuje investice do větrné energie, solárního tepla a jejich akumulace. Založit družstvo pro výrobu tepla je snadnější než pro výrobu elektřiny, protože teplo má lokální síť a není třeba čekat na legislativu o sdílení elektřiny v regionální síti. Věděli jste, že v roce 1930 měla energetická družstva v Československu 111 467 členů a o osmnáct let později fungovalo v Československu 2 127 elektrárenských družstev?

Velká Británie vyvinula a komerčně úspěšně otestovala akumulaci elektřiny do zkapalněného vzduchu výkonově srovnatelnou s přečerpávacími vodními elektrárnami a jadernými bloky. Takzvaná kryobaterie produkuje při nabíjení velké množství tepla, které naopak při vybíjení potřebuje dodat. Uskladnit ho v sezónním zásobníku solární teplárny je unikátní česká myšlenka. Podrobnosti publikoval Deník Referendum.